( 15 – 20 minut)
Úvod: Země, které se stávájí přijemcem nějaké formy rozvojové pomoci, jsou často označovány jako země rozvojové nebo nejméně rozvinuté země. Naopak jako vyspělé země jsou označovány země, které většinou pomoc poskytují. Toto všeobecně známé označení se využívá od druhé poloviny 20. století a dnes je stále využíváno Světovou obchodní organizací (WTO). S přihlednutím k historickým událostem zároveň vzniklo několik dalších způsobů hodnocení zemí, které se nezaměřují jen na ekonomickou a společenskou vyspělost.
Cíle: Žáci pochopí různé pohledy na dělení světa.
| Následující texty: |
| a) Rozvojová země Je pojem obecně používaný k označování států, pro něž je typická nízká úroveň materiálního blahobytu. Neexistuje jediná celosvětově přijímaná definice stavu, kdy je stát „vyspělý“ a úroveň ekonomického rozvoje se také může velmi lišit v rámci skupiny rozvojových zemí. V minulosti byl kladen důraz především na hospodářský růst a míru industrializace země. Dnes patří k nejpoužívanějším měřítkům Index lidského rozvoje (HDI), který zohledňuje jak ekonomické, tak sociální aspekty rozvoje. Za rozvojovou tak bývá obvykle označována země s nízkou životní úrovní obyvatelstva, nerozvinutým průmyslem a nízkým HDI. Přesné definice se liší podle jednotlivých organizací, které je používají. Často je zavedeno kategorií více, nejenom dvě. V mnoha zemích je označení rozvojová země považováno za špatné a urážlivé a je tedy vhodné ho používat jen se znalostí kontextu konkrétního použití. |
| b) Majoritní/minoritní svět Tento pojem reflektuje skutečnost, že v současnosti žije cca 80 % populace v rozvojových zemích a jen 20 % v rozvinutých zemích, proto se používá termín „majoritní svět“ (pro označení 80 % světové populace žijící v rozvojových zemích); ve většině zemí světa se zpomaluje populační růst, nicméně porodnost je stále mnohem vyšší v rozvojových zemích, takže podíl jejich obyvatel se většinou více zvyšuje (v roce 1950 to bylo 70 %, 75 % v roce 1980, v roce 2025 předpokládáno 85 %), nicméně spotřebovávají jen asi necelých 20 % světového bohatství. |
| c) Třetí svět Toto označení Země na světy se objevilo během studené války, kdy odráželo rozdělení světa na západní a východní (prví a druhý svět) a ty ostatní (třetí svět). Třetím světem byly označovány státy, které nepatřily mezi západní státy, a nespadaly do sféry vlivu sovětů. Dnes je termín třetí svět označení pro státy světa, jež jsou považovány za ekonomicky i průmyslově málo rozvinuté a potýkají se s nízkou životní úrovní obyvatelstva. Toto použití není ale správné, protože do zemí třetího světa by mělo patřit i například Švýcarsko. |
| d) Globální Jih a Sever Je nově používané označení rozlišující rozvojové země: (chudý) Jih a rozvinuté země: (bohatý) Sever. Termín vychází ze snahy o neutrální označení bez hodnotících stanovisek, že některé země jsou méně rozvinuté, jiné více rozvinuté (název rozvojové země je v některých oblastech vnímán velmi negativně). |
Popis aktivity:
| Dramatizace 1) Žáci se rozdělí do 4 skupin, kde každá skupina dostane jeden z textů výše. 2) Ná základě textů, vytvoří žáci ve skupině rozhovor mezi imaginárními postavami, které reprezentují: a) Rozvinutou a rozvojovou zemi b) Majoritní a minoritní svět c) Zemi prvního, druhého a třetího světa d) Zemi Severu a Jihu 3) Cílem rozhovorů je zdůraznit rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi. |
| 2) Sdílejte společné řešení a zdůrazněte hlavní rozdíly mezi rozvojovou spoluprací a humanitární pomocí. |
Varianty:
Aktivita vhodná pro soudržný kolektiv, kde žákům nedělá problém prezentovat své názory.
Autor úlohy: Radim Špilka